koncert Autopilot, Akimbo, Burning boy

29. prosince 2009 v 17:23 | crack |  reporty
Víkend před Vánoci jsem se dostal na koncert, avizovaný po všech čertech, coby návrat opavské kapely Autopilot po roce na pódia. Těšil jsem se jako blázen a s odhodláním užít si večer a nemačkat se u vstupu jsem se do opavské třináctky, kde se koncert měl odehrát, dostal před osmou hodinou. Mé obavy o mačkání se jak u vstupu, tak i u baru však nepadli na úrodnou půdu, neboť, k mému překvapení do klubu zavítalo téměř 30 lidí. Nevadí. Kolem deváté hodiny se na pódiu ocitl Burning boy. Není to zrovna můj šálek kávy, ale zaujal mě. Tenhle kluk má dost odvahy, aby si stoupl sám před lidi jen s nějakým strojkem, na kterém měl naprogramovanou hudbu. Nebudu říkat do jakého stylu bych to zařadil, fakt nevim, neorientuju se. Můžu však říct, že mi lehce připomínal Bonuse (Bourka ze SPORTO, EMEMS...) bez výraznějších hip-hopových prvků. Burning boy sice působil jako zpěvák karaoke, ale to můžeme přičíst jenom nízkému počtu lidí v publiku.

Po hořícím chlapci nastoupili Autopiloti. Tihle kluci vždycky vycházeli z grunge a vůbec zvuku devadesátých let. Po roční pauze pozměnili sestavu - druhou kytaru vyměnili za klávesy a vyměnili budeníka. Ve středních tempech jsem dokonale rozpoznal neoddiskutovatelný vliv Pixies, což i zpěvák vyzradil, když věnoval píseň F. Blackovi. Elektronika v téhle hudbě nehrála sice zásadní roli - přece jenom, je to kytarovka - ale příjemně doplňovala rokenrolovou performance.
Poslední kapelou na seznamu byli kluci ze Šumperka: Akimbo. Po mé lehčí averzi k této kapele (protože stejného názvu užívá i moje americká oblíbená kapela) jsem se rychle otřepal a zjistil, že není proč je nemít rád. Tohle byla léčba šokem. Brutálně hlasitý techno (nebo co to kurva bylo) s projekcí se žraloky, továrnou, válkou atd., která byla pojmuta velice originálě, mísili industrial s noisem a metalem. Lepší věc jsem dlouho neviděl. Elektronické bicí (které nešly slyšet), siréna, bourací kladivo, plech, různé kusy ocelových závaží. Paráda. Třešničkou na dortu pak bylo obehnání pódia ostnatým drátem.

Tohle byla akce, která se tu jen tak nevidí. Zatraceně velká škoda nízké návštěvnosti ale nasrat. My, co jsme tam byli, rozhodně nelitujem. Tohle byla vzpoura!
Howk.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jan jan | 30. prosince 2009 v 22:51 | Reagovat

hej tak teď mě fakt sere, že jsem nedošel! Ale slyšel jsem, že budou ve 13 burningBEATS a zase s burningboyem? v únoru někdy??

2 Alena Alena | 30. prosince 2009 v 22:52 | Reagovat

jj, 20. února burningBEATS ve 13. Jsem zvědava..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama