Na Dno, Opium Cake, Sonyk Bel

26. ledna 2010 v 15:33 | crack |  recenze
Dlouho jsem uvažoval o tom, že bych sepsal recenze na desky pro mě zásadních opavských kapel. Někřeří ví, že o tzv. "opavské scéně" nemám valné mínění, ale i tak se našly nějaké perly. Možná, že nikoho nepřekvapí, že dvě ze tří kapel, o kterých tady budu psát, už nějaký ten pátek neexistujou.

Na Dno - live at hangár

Na Dno je považováno mými vrstevníky za kultovní kapelu, která se rozpadla dřív, než něco dokázala. 5 kluků, kteří s roztrhanýma flanelkama a tričkama, na kterých měli nápisy jako "Soundgarden" či "Mudhoney" působili na spoustu z nás jako jako "pokračovatelé seattleské scény". Pár akordů, žádné mazlení, jednoduché texty, dlouhé vlasy. Tahle nahrávka vznikla někdy v roce 2002 v dnes již zaniklém klubu Hangár (který měl původně sloužit jako IT pracovna, jenže než to postavili, tak se počítače zmenšili tak, že se vešly na normální stůl). Obsahuje 14 kousků a má něco přes půl hodinky. Najdete v ní takové songy jako Dlouhá bílá nit (kterou pak předělali Social Party v rámci poklony téhle kapele), Opium, Syn, Vypni mě nebo Sen nespavosti (který předěla kapela Autopilot).

Na Dno - Live at hangár (2002, diy)
01 - Dlouhá bílá nit
02 - Opium
03 - Prodej mě za pár šupů
04 - Vypni mě
05 - Vcucnutí
06 - Konec
07 - Syn
08 - Přestaňme si nalhávat
09 - Nečekej nic
10 - Galony alkoholu
11 - Rakec
12 - Sen nespavosti
13 - Niel Young
14 - O tobě

Opium Cake - Something like a bird

Další flanelová kapela nese název Opium Cake a nikdy nebyla považována za nějakou hvězdu, protože vždy byla ve stínu jiných kapel (Na Dno, Autopilot) ale tímhle demáčem se to na krátkou dobu změnilo (na krátkou dobu, protože se kapela rozpadla). Fanoušky si získali mimo jiné i svým vystupováním. Poslední rok nebo dva hráli vždycky v nějakých převlecích. Lidi se na ně těšili, protože nikdy nevěděli za co příjdou (klauni, lyžaři atd...). Jejich zpěvák Karel Musílek se od začátku pral se zpíváním jak to jen šlo. Byla to vždy ta špatná stránka kapely. Nakonec se jim to ale všechno podařilo. Na Something like a bird se oběvilo šest věcí a nutno říct, že jedna lepší než druhá. Kdyby Opium Cake ještě hráli, určitě by se mohli hrdě postavit ke kapelám z Hluch Crew. Rokenrol až za hrob. Teskné blues ve středním tempu ale s nabroušenýma kytarama. Hodně to připomíná TAD, Mudhoney, Screaming trees. Velice dobře zahraný rokec, za který se nemusí do dneška stydět.

Opium Cake - Something like a bird (2004, club legal)
01 - WMP
02 - On the road
03 - Blues-metal
04 - Catching the sun
05 - Black and white
06 - Quo vadis

Sonyk Bel - Komplexikon

Sonyk Bel platí za tzv. stálici rockové scény Opavy. To znamená, že to jsou výborní muzikanti, kteří můžou "reprezentovat" město při různých akcích. Hrají na městských festivalech, po klubech atd. Kapela stále hraje a nechme stranou to, jak hrajou teď, komu se to líbí nebo ne. Chci tady napsat o jejich desce, kterou jsem jednu dobu měl v uších docela často.
Předvádí tu moderně pojatý rockový cirkus se silnými odkazy na bluesový feeling. Desce vévodí charismatický hluboký hlas basáka Jury Bosáka. K nejsilnějším písním tady patří Námi plný a Chce se mi zakřičet, určitě taky poslední Štěstí. Pro mě je ale vrchol desky skladba Sobota odpoledne, který má v sobě hodně síly a opravdu mi při ní lezl mrám po zádech. Výborný text o smrti na silnici.

Sonyk Bel - Komplexikon (2002, sonyk bel)
01 - Námi plný
02 - Nikam
03 - Chce se mi zakřičet (předehra)
04 - Chce se mi zakřičet
05 - Sobota odpoledne
06 - Nedá se říct
07 - Hřiště
08 - Štěstí
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jacques de Fred Jacques de Fred | 27. ledna 2010 v 16:13 | Reagovat

Hluch crew?

ale jo, na dno byli fakt hvězdy své scény s groupies a vším, co k tomu patří.

btw, moh´ si tady hodit i odkazy ke stažení!

2 crack crack | 28. ledna 2010 v 9:37 | Reagovat

Neboj, odkazy sem hodím, ale musím překonat svou lenost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama